Chvilka poezie

V postarší (z roku 1982) knize lidových říkanek Paci, paci, pacičky přeložené z běloruštiny jsem objevila tyto skvosty. Jedeme je teď u nás stále dokola.

KONOPÍČKO

Zasadím já konopíčko

do měkoty na políčko.

Konopíčko, pěkně vzrůstej,

nebuď řídké ani husté.

Kořeny měj hluboké

a buď pěkně vysoké.

ČÍŽKU, ČÍŽKU

Čížku, čížku, kde jsi byl?

Na hostině punč jsem pil.

Vypil jsem dvě kapičky,

kolotoč měl z hlavičky.

ČIMČARARA PI PI PI

Čimčarara pi pi pi,

vrabče, nech to konopí,

nebo já ti čim čim čím,

kyjem nožku přerazím.

Vrabec lítal, na mne dal,

konopí mi nekloval.

Chytal mouchy chviličku,

vyvrknul si nožičku.

««« Předchozí text: BÁC Následující text: Kulturistický trénink »»»

autor: běla | 25. 9. 2009 Pá 22.37 | tisk | Doma | 0 komentářů | 220x