Prokopák

S kamarádkou K. a její dcerkou H. jsme byli na procházce v Prokopáku skoro 3 hodiny. Jáchym byl hodný a když vřískal, tak se nechal uklidnit nakojením ve vagonku dřevěného vláčku pro děti. Při přebalování na stole v přírodě jedna přihlížející babička neviděla ráda, že má J. hlavu na dřevě a né na přebalovací podložce. My ale z Jáchyma vychováváme odolného jednice. Jen ať se v přírodě pěkně ušpiní.

««« Předchozí text: Leze, leze, jednou možná popoleze Následující text: Tak jsme do toho konečně praštili »»»