Úvod Archiv Hledání Vzkaz Dokumenty Fotoalbum

Vítejte na mém webu!

Komáří tábor 2012 - U Mastníka II. (Radíč)

Rok se sešel s rokem a s tříletým Jáchymem vyrážíme na další komáří tábor. Jáchym je asi naposledy jako nejmladší účastník. Vloni jsme se zůčastnili na pár dnů a stále mám v čerstvé paměti jeho pád se srázu u potoka a pád do kopřiv.

Letos naší 100% účast narušila nemoc a tak místo v sobotu vyrážíme až v úterý. Ale i tak to byla pohoda.

Úterý 7.8.2012

Cesta proběhla v pohodě, Jácha jí celou prospal. Před odbočkou na tábor střetáváme skupinu motajících se cyklistů, zjevně komárů. Právě vyrazili pokořit místní vrchol s rozhlednou Drahoušek – nu nemeškáme, rychle parkujeme na paloučku, převlíkáme se do cyklo věcí a rychler vyrážíme na stíhací jízdu. Brutální tempo na 3 km stoupání se vyplatí a předjíždíme paní Lukeovou s Ančou v sedačce. Všechny ostatní doháníme až u rozhledny. Jáchym se začíná rozkoukávat a tváří se mezi poloznámými komáři a jejich potomky jako neviditelný. To trvá do doby než si ho všimne Laura od Kokardy a začne si z něj dělat hračku. Po chvilce rozkoukávání kupujeme pohledy, slibujeme si zmrzlinku na jindy a vyrážíme 3 km zpět k táboru.

Naštěstí se uvolnil stan po Lukem a tak se můžeme hned zabydlet. Jáchym se seznamuje s místními indiány a jednoznačně odmítá plnit jejich indinské úkoly. Seznam úkolů byl poměrně bohatý (uvádím některá co si pamatuji):

poznej souhvězdí
poznej rostliny
uvaž uzle
oběhni tábor bez zastavení
obratně se protáhni uzlovačkou
udrž poleno v natažebé ruce
poznávání věcí po chuti
postav výrobek ze dřeva
namaluj obrázek
…

Večer je pro nás první indiálné posezení u ohně a zpívání písničky:

indi indi indi indi indi indiání jdou

halí, haló a indiání jdou

my se, my se, my se, my se, nebojíme se

halí, haló a nebojíme se

šel první, šel druhý, šel třetí indán

šel čtvrtý, šel pátý, šel šestý indán

šel sedmý, šel osmý, šel devátý indán

a ten poslední by desátý.

Běhání Jáchym odmítá ještě následující den s tím, že má zlomenou nohu a nemůže běhat. Tak po vybalení a nástupu a večeři jdeme spát.

Středa 8.8.2012

Jáchym se probouzí asi v pul 7, tak mu dávám autíčka ať si hraje a nechá mě spát. Sní velkou dávku snídaně a čeká nás nabitý indiánský den. Jdeme do lesa stavět tvary z šišek a poté stopovat lesní zvěř. Jáchym se pustil po stopách divočáka a byla to skutečná honička. Na konci děti dovedou poměrně spolehlivě poznat asi 9 stop lesní zvěře. Na lesní stezce Jáchym našel klacek, který hned pojmenoval jako Zkaměnělý zajíc a máme ho i doma u postele. Je to opravdu roztodivný kus dřeva.

Před obědovou pauzou se Jáchym jen tak mimochodem :-? naučil poznat asi 5 souhvězdí a tak si splnil indiánský úkol. Po obědě se jede velký dřevařský 4boj (zatloukání/sekání/řezání/nošení polen). Bodujeme speciálně na zatloukání, kde máme poctivých 130 úderů . Naopak při nošení polen se jáchym umístil docela dobře, ale ostatní ho předběhly až když disciplínu vícekrát opakovali.

Ve volných chvilkách se Jáchym spřáhnul s Davidem a Kubou od Datla a samozdřejmě se od nich učí samé lumpárny . Také si oblíbil jejich houkací autíčka a střídavě měl u sebe půjčené buď jedno, nebo druhé, nebo obě 8-O . Večer je Jácha unavený a usíná jak do vody hodí, ani mu nevadí, že spíme hned vedle Chobota.

Ještě někdy přes den jsem pomáhal Mimoňovi s fakulí na táborový oheň, takže jsem byl asi poslední kdo Mimoně slyšel mluvit souvisle před tím než odjel do nemocnice.

Večer s Jáchou dolaďujeme jeho indiánskou přezdívku Malý Medvěd, která se během pár dnů díky Jáchymově invenci změnila na Rychlý Medvěd .

Čtvrtek 9.8.2012

Den Cyklovýletu do lanového centra a na koupaliště.

vyrážíme se třičtvrtě hodinovým skluzem protože Tomáškovi se po prvním šlápnutí rozsypalo kolo.
trasa není po rovině (buď se jede do kopce nebo z kopce)
trasa není valně značená (značky buď scházejí, nebo vubec nejsou)

Na místo oběda dorážíme asi s dvou hodinových skluzem. Koupaliště vypouštíme, lanové centrum dáváme asi 20 minut a poté vyrážíme na cestu zpět do tábora. Jáchym celou dobu odolává spánku a usíná pokojně ve chvíli, kdy opouštíme silnici a pouštíme se na turistické cesty necesty lesem a blátem a přes potoky. Tlačím kolo, ale je to docela fuška, když je bezvládný Jácha v sedačce. Nakonec všichni dorážíme do tábora a Jáchym rozdává gumídky a pečlivě hlídá aby každý dostal jen jednoho zatímco on si pořádně nacpává pusu. Cesta byla zpříjemněná přívozem pro kola, kde jsem Jáchovi zakoupil nafukovací autíčko do vody pro mimina.

K večeří opékáme buřta a grilujeme maso. S plným žaludkem se pak pouštíme do pečení hada z mouky a vody, kmínu a soli co připravil Bóža. Docela se povedl a tak jsem ho raději dal Ďáblíkovi s ďáblicí, aby nás z něj nebolelo břucho. Jáchym po večeři za sebou tahá nafukovací autíčko a jezdí s ním na různé výlety.

Koupání v potoce bylo u nás hodně oblíbené a nejradejí bychom se koupali několikrát denně. Svlečený Jácha vždy vlezl do vody po kotník, a dál nechtěl (protože voda byla studená). Oblíbil si házení kamenů do vody a pouštění lodiček.

Zítra máme službu v kuchyni s Vérou a Kačkou.

Pátek 10.8.2012

Táborové dny se začínají na Jáchymovi podepisovat, prospal budíček i chobotovo troubení i to, že jsem ve stanu asi hodinu nebyl a chystal snídani.

Po snídani jsme se vrhli na chystání oběda a škrábání brambor a vařbu leča. Indiání šli plnit další poslání a Jáchym se zatím potloukal po táboře, hrál si s autíčkama a byl celkově nenáročný na péči. Lečo se nám luxusně povedlo a všichni kromě Jáchyma si to pochvalovali. Jáchym akorát vypil polévku a snědl pár suchých brambor.

V podvečer si Péťa od Bóži srovnal děti, vzal si velký nůž a vyrazili do lesa na smůlu. Nakonec s nima šla i Véra, tak jsem se trošku uklidnil. Všichni se vrátili v pořádku a kupodivu se ani moc nezasmůlovali.

Večer čekáme až se setmí na táborový oheň. Oheň je moc pěkný i přes pár kapek, které se snesly z nebe. Jácha po chvíli takřka usíná, tak ho odnáším spát.

Sobota 11.8.2012

Jácha opět zaspí budíček i troubení.

Předposlední den, program pro dospelé je sázení vrbiček (rozumněj, dva šílenci stojí po pás v ledové vodě a báchamrem tručou 10cm kůly z vrby do kamenitého dna, ostatní jim přisluhují a podávají materiál a stojí ve vodě jen po kotník).

Večerní program byl vyladět pro finální etapu indiánské hry a to cestu za pokladem. Jakmile se setmělo a přišel náčelník indián a prozradil jakým směrem je poklad, tak Jáchym prohlásil, že se bojí a nikam nejde.

Naštěstí se bál jen nosorožců a žiraf, což nám v lese moc nehrozilo. Po chvíli trmácení po lese nacházíme poklad a slavnostně ho odnášíme do tábora. Chvilku rozdělujeme poklad a v krásných 22:30 dávám Jáchu spát. Než přinesu vodu je tuhý.

Neděle 11.8.2012

Poslední den tábora = bourání. Řadu staveb jsme si včera předbourali, takže dneska hlavně aby bylo hezky a všechny plachty uschly. Vyklízíme stany balíme věci rozebíráme již nepotřebné stavby a rovnáme vše hezky do maringotek.

Po obědě a chvíli je hotovo, začíná sranda s Mowagem (Mimoň je pořád v nemocnici), který má vybitou baterku a nastartuje dvakrát, ale potřetí už ne. Tak zatímco se s Jáchymem naposledy koupeme v potoce, veškeré další mužské komárstvo běhá po louce a tlačí před sebou X-tunového mowaga s Chobotem za volantem.